Soutěž Najdi rozdíly

45. termín


 

Zánik Československa, vznik samostatných států České republiky a Slovenské republiky

 

Úderem půlnoci z 31. prosince 1992 na 1. leden 1993 zanikla Česká a Slovenská federativní republika (zkráceně Československo) a vznikly dva nové státy: Česká republika a Slovenská republika. V dějinách byl tento zánik Československa druhý v pořadí (Poprvé se tak odehrálo v březnu 1939 německou okupací Čech, Moravy a Slezska a vyhlášením Slovenského státu. Po skončení 2. světové války byl ale společný stát obnoven.) a tentokráte, myslím, je toto rozdělení již na trvalo.

 

První fází rozdělení Československa byla už federalizace Československa od 1.1.1969, kdy se do té doby unitární československá socialistická republika přeměnila ve federaci dvou podle ústavního zákona suverénních národních států. Federalizace byla vyústěním politických tendencí, které se na Slovensku při politickém uvolnění začátkem roku 1968 vystupňovaly.

 

Poté se národnostní spory plně vyhrotily po "sametové revoluci" v tzv. "Pomlčkové válce" v lednu r. 1990 o název federace. Tehdy Václavem Havlem předložený návrh na změnu názvu republiky z Československé socialistické republiky na Československo se nesetkal s kladnou reakcí. Následně se Havel rozhodl postavit za název Česko-Slovenská republika, zatímco skupina českých ale i slovenských poslanců podala návrh na název Československá federativní republika. Česká veřejnost z většiny podporovala název Československá federativní republika, Slovákům se více zalíbila Česko-Slovenská federativní republika. Vzájemný souboj názvů skončil patem. Varianta s pomlčkou byla zamítnuta při hlasování v dolní komoře Parlamentu povětšinou hlasy českých poslanců, druhá varianta neprošla horní komorou, kde ji zablokovali slovenští poslanci za pomoci hlasovacího principu "zákazu majorizace". Řešení přišlo 9. dubna 1990, kdy se Federální shromáždění shodlo na názvu Česká a Slovenská federativní republika.

"Pamatuji si velmi přesně, že při jedné rodinné debatě někdy začátkem roku 1990 jeden náš známý poznamenal, že do roka, maximálně dvou let, se Československo rozdělí. A neříkal to s nadšením. Tehdy jsem se tomu smál, ale později jsem si na to vzpomněl mnohokrát," vypráví Karol Wolf, Slovák a bývalý bratislavský zpravodaj deníku MF Dnes.

 

Dalším krokem roku 1990, který byl na Slovensku Václavu Havlovi vyčítán, byla jeho údajná snaha zastavit výrobu ve slovenských zbrojařských továrnách, např. v Martině nebo Dubnici nad Váhom. Omezení výroby nebo úplné zastavení některých provozů zvýšilo v regionech nezaměstnanost a hněv nad diktátem z Prahy. Slovenská národní strana tento krok pak používala v kampani jako důkaz o tom, že Slováci si o sobě nerozhodují sami a doplácejí na federaci. Tehdy spor o konverzi slovenských zbrojovek zvedl velké emoce, i když je už jasné, že takzvané Havlovo rozbití slovenského zbrojního průmyslu je mýtem. Skutečnost byla taková, že o utlumení výroby rozhodla ještě v letech 1988 a 1989 komunistická vláda před listopadovou revolucí. O tanky a další součástky už nebyl v cizině takový zájem jako dříve a podniky neměly zakázky (dvě třetiny federální produkce zbraní a munice se vyráběly na Slovensku). A ti, kteří zájem měli, zase za dodávky dlouhodobě neplatili, což byl případ několika arabských zemí. Navíc výroba byla propojená s Polskem, kde už tehdy toto odvětví také odumíralo.


"Pravdou je, že zbrojársky priemysel nezastavil Václav Havel. O konverzii zbrojárskeho priemyslu sa rozhodlo ešte pred Nežnou revolúciou. Ešte začiatkom novembra 1989 slovenská komunistická vláda na čele s predsedom Pavlom Hrivnákom pripravovala prechod výroby zbrojoviek na výrobu civilnú, povedané inak - z tankov sa mali preorientovať na výrobu buldozérov," uvedla v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová.

 

Ve volbách v červnu 1990 zvítězilo v Čechách Občanské fórum a nominovalo na post českého premiéra Petra Pitharta, na Slovensku zvítězila Verejnost proti násiliu a slovenským premiérem se stal do té doby ministr vnitra Vladimír Mečiar.

Rozkol se nadále prohluboval a i přes snahu některých politiků udržet federaci při životě se tak nestalo. Počátkem r. 1992 Slovenský i Český parlament vypracovaly návrh tzv. Státní smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou. Na slovenské straně ale nezískal potřebnou podporu, takže 11. března předsedové obou parlamentů (Dagmar Burešová a František Mikloško) společně konstatovali, že pokračovat v jednání budou ti, kteří vyjdou vítězně z červnových voleb.

 

Červnové volby r. 1992 pak vyhrály Občanská demokratická strana (ODS) Václava Klause a Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara. V brněnské vile Tugendhat byla vedena jednání obou stran a následně se delegace ODS a HZDS definitivně domluvily na zániku společné federace k 1. lednu 1993. V zásadě se dohodly, že se na dalším fungování společného státu nemohou dohodnout, a tak ho raději rozdělí. V písemné podobě tuto dohodu obě strany podepsaly při další schůzce tamtéž dne 26. srpna 1992.

 

Jan Stránský k tomu řekl: "Jednání byla věcná, ale někdy i vzrušená, a dokonce i silně konfliktní, ale obě strany ve všech momentech věděly, že nemohou zůstat bez výsledku. (…) Z mého pohledu jednotlivá jednání šla až na dřeň. Například zda zachováme společný stát alespoň ještě nějaký čas do vstupu do Evropské unie, o čemž ale nikdo nevěděl, kdy to bude. Nemá smysl po letech hodnotit jednotlivé návrhy slovenské strany. Báli se být sami, ale nechtěli být příliš spoutáni námi."

Mečiar k tomu po letech v knize Jak praskaly švy podotýká: "Když jsme s Václavem Klausem seděli pod oním stromem ve vile Tugendhat, probrali jsme nejprve varianty budoucího vývoje. A zjistili jsme, že pravděpodobně jsou jen dvě. Rozdělení pod naší kontrolou, pokojné, klidné, které by vytvořilo novou kvalitu vztahů mezi našimi národy. Anebo jsme to mohli nechat jít svou cestou. Jenže tím by vzrostl na obou stranách radikalismus."


17. července 1992 přijala a vyhlásila Slovenská národní rada dokument Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky, který vyslovuje požadavek samostatnosti Slovenska. "My, demokraticky zvolená Slovenská národní rada, slavnostně prohlašujeme, že tisícileté úsilí slovenského národa o svébytnost se naplnilo," stálo v úvodu deklarace. Na mnoha místech Slovenska pak vzplály takzvané vatry svrchovanosti. U jedné z nich Michal Kováč prozradil, že už je hotový i text ústavy Slovenska.

 

O tři dny abdikoval na funkci prezidenta ČSFR Václav Havel. Po zbylou dobu své existence byla federace bez prezidenta.

 

Zbývající měsíce a dny do konce roku byla vyplněna jednáním o způsobu zániku státu a rozdělení majetku. Důležitá schůzka, kde se mělo projednat celkem šestnáct smluv mezi Českou a Slovenskou republikou, se konala 26. října v bývalém RS Polana v Tatranské Javorině. Tady Vladimír Mečiar v rámci vyjednávání hovořil o tom, že přes Slovensko vedou do České republiky plynovody a ropovody. A Slováci podle něj mohou kohoutky zavřít. Slovenský novinář Karol Wolf líčí tehdejší incident ve své knize Podruhé a naposledy s odvoláním na přímé svědky - bývalého ministra hospodářství Ludovíta Černáka a ministra privatizace Lubomíra Dolgoše: "Slováci si vyžádali přestávku a Mečiar odtáhl Černáka stranou. ´Kurva, chlape, jednej jako šéf národně orientované strany, řekni jim, že máme plynovod a ropovod.´ Černák na to později vzpomínal: ´Byl jsem v šoku, říkám, šéfe, tohle nepůjde, to nemůžeme ani naznačit, vždyť by to znamenalo náš konec všude ve světě."

Exministr Dolgoš na zmíněný návrh, který padl i na zasedání slovenské vlády, v knize vzpomíná takto: "Mečiar tento problém nadhodil, ale poté se v jednací síni rozhostilo tak mrazivé ticho, že se k němu už nikdo nevrátil."

 

Jednání sice byla ostrá, ale nakonec s úspěšným koncem. Pro dělení federálního majetku obě strany souhlasily s principem 2:1 podle počtu obyvatel v každé republice. Zmíněný majetek přesahoval 470 miliard tehdejších československých korun. "Ten proces dělení majetku možná nebyl úplně transparentní, ale byl spravedlivý. Transparentní to nemohlo úplně být kvůli tomu, že rozdělení se muselo provést rychle. V každém případě ale došlo k menším ztrátám, než kdyby se Slovensko a Česká republika o bývalý společný majetek dlouho hádaly," uvedl Mečiarův předchůdce ve funkci slovenského premiéra Ján Čarnogurský.

 

13. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku. A 25. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon č. 542/1992 Sb. o zániku ČSFR k 31. prosinci 1992.

 


Odměny:

5x hlavní výhra

Zelené matéto

Výherci:
-kucerovahanka
kerryhill
jája12343
mamaMarta
andelzivota

5x vedlejší výhra

Slaný koláč

Výherci:
kozelkozell
moje.farma.2013
tonek88
fialka40
-bazinga13-



Nalezeno:


Nalezené rozdíly

Pro odeslání odpovědi se musíte přihlásit.


Na tento termín odpověděli:

Pepe4467, -marmar22-, kozelkozell, dava987412365, stepanhusa.špeny, klipsok, zmesa47, -kucerovahanka, pááájuš, kerryhill, Erča101, Verense, HELENIE, .helm., Vymik, lacrima1, honzi, anvan, ramruma, slezi51, anvan26, *maličká*, Litvinov_CZetaX, michalka59, .poutnice., papulka70, jája12343, rebelka2859, -nikolka-82, .poja., kapuska69, dasah53, mamaMarta, Feris1, guten0123456, fia.go, ŽIRAFA.LEV, pokoruška1, moje.farma.2013, -ANVAN-, tono2007, herodesuvpes, tonek88, katerinadujkova, terez8888, -babi691-, mura5, babi6911, servr2, Ettelwen17, fialka40, vendulamarklova, 25mates, pavlasek1400, mamba54, kobra.54, kafluXp, Fialka500, kubidlo, camari55, traktuuurek, majinka2010, vcelar2002, wxecr, 7nazadech, formicka, formicka71, Mirkaf, formix, andelzivota, -pifik-, pavel-66, orion04, KralovaMatka, ph1809, smaugdragon, majinka411, Kulibrouček, KulíšekBrouček, -bazinga13-, B.E.L.L.A.61, -lexi-96, .Lilien13., B.E.L.L.A., amarem00, MARMERAMA62, karafiát42, 7.tynuska.7, AgroCHudenice, moureček75, beruška-86